Alkaatch: Obrana big blindu v MTT – postflop hra – 5. díl

V seriálu pro MTT začátečníky a pokročilé se při obraně big blindu přesuneme k postflop hře. Coach Lukáš „Alkaatch“ Horák se zaměří na nejčastější situace, které byste měli ovládat.

Foto: Party Poker

Jak na postflop hru při obraně big blindu

V našem seriálu o obraně big blindu dnes pokročíme od preflopu k postflop hře. Osobně se jako první vždy učím hrát A-high, K-high a Q-high boardy, protože ty dohromady tvoří více než 50 % všech možných flopů. Pokud vás tahle informace překvapila, podívejte se na celý problém odspoda. Jaká je šance, že přijde 2-high flop, tedy flop 222? Existují jen 4 různé 2-high flopy, stačí totiž určit, která dvojka na flopu nebude. Jaká je šance na 3-high flop? Tady už máme více možných flopů – 333,332,322 – každý v jistém množství kombinací.

Přesný počet ponechávám čtenáři za domácí úkol na kombinatoriku, ale na první pohled je vidět, že 3 high flop bude víc pravděpodobný, než 2 high flop. Takto bychom mohli pokračovat dále. Následující tabulka ukazuje přibližné pravděpodobnosti rozdání flopů podle nejvyšší karty. Ve skutečnosti pravděpodobnost určitého flopu záleží také na preflop rangích, ale tento vliv není velký. Pokud byste si ho chtěli spočítat, doporučuji použít program ProPokerTools, nebo i jeho free webovou verzi.

Jak vidíme, A-high flopy jsou nejčastější a dává proto smysl věnovat se jim při studiu strategie jako prvním. Protože jich je velké množství, rozdělíme si je dále na podkategorie. V tomto dílu seriálu se budeme věnovat boardům, které kromě esa obsahují další dvě broadway karty, tedy flopům: AKQ, AKJ, AKT, AQJ, AQT, AJT. Tyto flopy dohromady tvoří asi 3 % všech možných flopů. Dá se očekávat, že strategie na těchto flopech bude velmi podobná, zaměříme se proto na jeden vzorový flop: vybral jsem AKQ. Na všech těchto flopech je možná jedna postupka a jsou k dispozici dva různé gutshoty, na AKQ to je jakákoliv Jx a Tx kombinace.

Nebudeme se držet stále stejného preflop scénáře, abychom prozkoumali hru i s trochu jinými preflop rangemi. Nesnažíme se nutně o nějaké optimální preflop range, ale prostě jen trénujeme hypotetickou situaci. Pomocí solveru GTO+ jsem vytvořil několik různých scénářů pro průběh postflop hry, CO v nich vždy otevře na 2,5bb ze 45bb stacku s následující rangí (která je na tento sizing poměrně loose):

Hráči na BTN a SB foldnou a BB, také se 45bb, defenduje tuto range (AJo, KJs, QJs, A9s a 88 jsou v ní jen s 50% pravděpodobností, protože je BB občas 3betuje):

Podíváme se, jak vypadá strategie s těmito rangemi na flopu A K Q.

Vždy je dobré se nejprve zamyslet: koho flop trefuje lépe a to jak z hlediska equity, tak z hlediska top kombinací. Zde bude mít v obou případech výhodu CO hráč. Equity jeho range je na tomto flopu skoro 65 %. Oba hráči mají v rangi všechna komba JT, která tvoří nuts postupku, ale CO má i další silné handy jako AA, KK, QQ, AK, AQ, které BB 3-betuje preflop. Z pohledu BB tedy nemá moc smysl na flopu leadnout proti jasně silnější rangi, BB tedy checkne celou svou range a bude reagovat na akci CO hráče. Nyní jsem v GTO+ vyzkoušel několik různých sizingů c-betu, konkrétně c-bet 30 %, 50 %, 70 % a 90 %. Solveru se nejvíce líbily sizingy 70 % a 50 %, 90 % bylo o něco slabší a 30 % sizing vyšel jednoznačně nejhůře. My se ale musíme umět bránit všem možným sizingům, takže se podíváme, jak bychom na ně měli reagovat. Pro každou volbu sizingu se c-betují velice široké range, u 90% sizingu to byla cca 85% range a u ostatních sizingů software doporučil c-betnout téměř celou range.

Vzhledem k tomu, že máme v rangi všech 16 kombinací nuts JT, můžeme reálně uvažovat o vybudování check-raisovací range. Ta však nemůže být moc široká, pro většinu sizingů vycházela kolem 8 %. Kromě JT se check-raise hrál ještě s KQ a AJ, AT, což jsou top páry s nejlepším kickerem, gutshotem a blokerem na soupeřovy nuts. Jako check-raise bluff se nejvíce hodí kombinace typu J2s, T2s, které mají gutshot a runner-runner flushdraw a navíc blokují soupeřovy nuts. Všechny tyto kombinace se s nějakou frekvencí check-raisují, ale také check-callují, abychom příliš neoslabili svoji callovací range. V praxi může být mnohem snazší hrát v podobných situacích (kdy máme jen velmi málo hand dostatečně silných na check-raise) celou range callem. Vyzkoušel jsem čistě check-callovací strategii v GTO+ a její ziskovost byla jen o malinko menší, než ziskovost strategie, která kombinuje check-cally a check-raisy. Je ale důležité uvědomit si, že v GTO hře bude CO velice často c-betovat a barrelovat turny i rivery, protože se snaží co nejvíce tlačit na BB, který je z hlediska rangí ve značné nevýhodě. Proto slowplayováním s JT nepřicházíme o value. V reálu mohou vaši soupeři c-betovat a triple-barrelovat mnohem méně agresivně, což vás bude nutit začít JT opět check-raisovat. Proti dobrým agresivním soupeřům bych tedy hrál jen check-call, proti slabším a pasivnějším protivníkům bych check-raisoval s JT téměř vždy.

Pokud se rozhodneme hrát jen check-call, bude šířka naší range samozřejmě záviset na soupeřově sizingu a jeho c-bet rangi. Například proti c-betu s celou rangí a sizingem 50 % bráníme tyto handy (zelená call, červená fold):

Callujeme tedy každé Ax a Kx a všechny Qx,Jx,Tx které mají runner-runner flushdraw, dohromady je to asi 48 % naší range. Pokud by ale soupeř tímto sizingem betnul jen 75 % své range, například protože na flopu checkuje některé svoje páry s Kx a Qx a méně bluffuje, budeme bránit už jen asi 30 % hand:

Podobně se budeme bránit i proti ostatním sizingům. Pokud soupeř c-betuje tak jak GTO+ radí, měli bychom bránit 55 % proti 30% sizingu (který c-betuje 100% range) a 40 % proti 90% sizingu (který c-betuje asi 85 %). Proti nižším frekvencím c-betu musíme samozřejmě snížit počet hand, které bráníme. Na naší strategii bude mít vliv také to, jak moc soupeř barreluje další streety, ale tyto složitější věci se už jen těžko popisují v článku a je potřeba vyzkoušet si je přímo v solveru.