Jak se stát CG profíkem - XIX. Hra z blindů I.

Foto: Poker-Arena.cz

Jak se stát cash game profíkem XIX. díl - obrana blindů 1. část

Hra z blindů je velice obtížná, záludná a poměrně nevděčná. A kromě toho také dlouhodobě ztrátová. V podstatě ať budeme hrát sebelépe, budeme na pozicích small blindu i big blindu vždy dlouhodobě v mínusu. Snažíme se pouze o to, aby naše hra byla ztrátová co možná nejméně. V principu by všechny naše pozice měly být ziskové, aby se vyrovnaly ztráty na blindech.

A protože o hře z blindů je již na Poker-Areně velice dlouhá, podrobná a všeho všudy skvělá série, která se právě hrou z blindů zabývá. V této sérii si tedy spíše povíme nějaký souhrn a obecný pohled na hru z blindů. Nemá smysl vše opisovat.

Proč je hra z blindů ztrátová

Je to poměrně jednoduché - platíme povinné sázky a po flopu budeme obvykle mimo pozici. Tyto faktory stačí k tomu, aby i extrémně schopný hráč na blindech peníze nevydělával. Snaha je tedy na blindech prohrávat co nejméně.

Kvůli pozici je to ovšem takové obtížné a i poměrně silné kombinace, které by se jinak hrát daly, jsou na blindech obtížně hratelné a dost často je musíme tak nějak proměňovat v bluff.

Pozor na přílišné callování

Jak již bylo řečeno, na blindech budeme obvykle bez pozice, což samo o sobě dělá celou naši hru nepříjemnou. Je tak rozhodně špatný nápad dorovnávat mimo pozici průměrné handy, které se sice s pozicí uhrát dají, ale bez ní bude hra ještě více ztrátová. Takovéto handy jsou obvykle suited connectory, esa s průměrným až špatným kickerem, a dost často také nízké páry na setmine.

Soupeři proti těmto handám budou hrát i se širokými rangemi velice slušně a s výhodou pozice budeme se silnějšími handami dostávat zaplaceno velice špatně. Dorovnávat tedy handy jako K8s, A3s, T9s, ATo, obvykle nechceme, nízké páry potom rozhodně nechceme dorovnávat proti pozdním pozicím, kde soupeř obvykle nemá tak silnou kombinaci, aby zaplatil náš trefený set. A bez setu se to uhrát obvykle nedá.

Co se tedy callovat dá

Chceme callovat takové handy, které buď hrají velice silně proti soupeřově rangi, nebo které mohou trefovat supersilné kombinace proti soupeřově zatažené rangi.

Proti předním pozicím je naprosto v pořádku si callovat nízké, střední, i vysoké páry až do QQ, a v podstatě na setmine. S overpáry, neboli páry, které jsou vyšší než nejvyšší karta na stole, je v pořádku se bránit cbetům, ale přehánět to rozhodně nechceme. Rozhodně potom nechceme callovat handy typu AQ, AJ, KQ, které mají ohromné reverse implied odds, neboli budeme vyhrávat malé poty, ale budeme prohrávat poty veliké.

Proti pozdním pozicím jsou QQ již spíše valuehanda, kterou už raději 3bet a 5betujeme. Proti pozdní pozici je poté již handy typu AQ klidně na blindu callnout, ale je třeba si dávat obrovský pozor na to, z jaké pozice soupeř otevírá jakou range.

Mnoho hráčů například na cut-offu otevírá jen něco jako 25% range, zatímco na buttonu není problém s až 60% rangí. Je to obrovský rozdíl a síla našich hand se mění. Je tak dobré si i dát do HUDu, jakou má kdo range na jaké pozici.

Obecně ovšem chceme na blindech callovat co možná nejméně, pozice je král a bez ní je hra prostě těžká a pravděpodobně také ztrátová.

Závěrem

Dnešní díl byl takový souhrn toho, co callovat a co necallovat proti jaké pozici. Podrobnější rozbory jsou poté k nalezení v sérii článků zaměřené přímo na hru z blindů.

Příště si něco povíme o 3betování, s jakými kartami 3betovat chceme a jaké soupeře chceme na 3bet vybírat. 3betování z blindů je trochu jiné, než 3betování v pozici.